Proč vědci nyní přepisují mapy oceánů: Dvě velryby překonaly 15 000 kilometrů

Vědci si desítky let mysleli, že migraci velryb rozumí jako jízdnímu řádu pražského metra. Jenže dva konkrétní jedinci právě tyto představy rozmetali na kousky a překonali vzdálenost, která se zdála být biologicky nemožná.

Když se v datech objevily snímky stejné velryby u australského pobřeží a o pár let později u břehů Brazílie, výzkumníci si nejdříve mysleli, že jde o chybu v softwaru. Urazit 15 000 kilometrů napříč oceány není jen rekord, je to naprosté vybočení z pravidel, která jsme o těchto obrech dosud učili ve školách.

Zapomeňte na pevné hranice v oceánu

Většina keporkaků je velmi konzervativní. Cestu od krmišť k místům páření se učí od svých matek a drží se jí po celý život. Ale tito dva „rebelové“ se rozhodli jinak.

• Vzdálenost: Překonali rekordních 15 000 kilometrů (9 300 mil).
• Důkaz: Identifikace proběhla díky unikátním skvrnám a zářezům na ocasní ploutvi – je to jako otisk prstu.
• Srovnání: Představte si, že byste šli na nákup do místní večerky a skončili na druhém konci planety, aniž by k tomu byl zjevný důvod.

Jak se na to přišlo? Pomohla „digitální stopa“

V mé praxi mě vždy fascinuje, jak mocná dokáže být spolupráce vědců a veřejnosti. Tento objev nebyl dílem drahých satelitů, ale analýzy více než 19 000 fotografií, které pořídili i běžní turisté a nadšenci.

Zajímavé články:

• Proč se běluhy v akváriu tak dlouho dívaly do zrcadla
• Proč zkušení zahradníci po druhém sečení vytahují vertikutátor
• Proč se vyplatí měsíc nekupovat kávu na benzínce: Skutečná cena ranních rituálů

Díky speciálnímu rozpoznávacímu softwaru se podařilo spojit body na mapě, které od sebe dělí polovinu zeměkoule. Zajímavé je, že velryby cestovaly každá jiným směrem, což naznačuje, že mezi populacemi v Austrálii a Brazílii existuje neviditelný most, o kterém jsme neměli tušení.

Proč se to děje a co to znamená pro nás?

Vědci mají teorii: velryby se pravděpodobně potkaly na společném „obědě“ v chladných jižních vodách plných krillu. Místo aby se vrátily domů, prostě se přidaly k jiné partě a odplavaly do „cizího“ tropického ráje.

Tento jev nám ukazuje dvě důležité věci:

1. Velryby jsou mnohem flexibilnější, než jsme si mysleli.
2. Změna klimatu a oteplování oceánů může tyto trasy měnit ještě dramatičtěji, protože se mění místa, kde se vyskytuje jejich potrava.

Malý tip pro vás: Až příště uvidíte na dovolené u moře ocasní ploutev velryby, vyfoťte ji. Možná právě váš snímek pomůže přepsat další kapitolu mořské biologie.

Co myslíte, jsou tyto extrémní výlety velryb jen náhodné omyly v navigaci, nebo se příroda snaží přizpůsobit měnícímu se světu? Napište mi svůj názor do komentářů!