Při pohledu na štíra většinu z nás napadne jediné: držet se co nejdál. Jejich hrozivý vzhled, klepeta a jedovatý bodec budí respekt už po staletí. Nedávný vědecký objev však ukazuje, že tito predátoři jsou ve skutečnosti mnohem technologicky vyspělejší, než jsme si mysleli. Jejich těla totiž obsahují prvky, které bychom čekali spíše v kovoprůmyslu než v živé přírodě.
Biologické zbraně s příměsí oceli
Vědci pomocí rentgenů a elektronových mikroskopů analyzovali 18 druhů štírů a narazili na něco fascinujícího. Jejich exoskelet není jen obyčejná tvrdá schránka. Na klíčových místech, jako jsou špičky bodců a vnitřní hrany klepet, je struktura vyztužena těžkými kovy – zinkem, železem a manganem.
Všiml jsem si, že příroda málokdy plýtvá zdroji. U štírů to platí dvojnásob:
- Zinek se soustředí přímo v hrotu bodce, aby byl extrémně tvrdý a odolný proti opotřebení.
- Mangan zpevňuje bodec v místě, kde se rozšiřuje, aby vydržel obrovský tlak při bodnutí.
- Železo najdeme u některých druhů na vnitřních „čepelích“ klepet, které slouží k drcení kořisti.
Strategie boje: Drtič, nebo odstřelovač?
Zajímavé je, že distribuce kovů v těle se liší podle toho, jak daný druh loví. Štíři s mohutnými klepety sázejí na hrubou sílu a mechanické drcení. Ti s tenkými klepety mají naopak více kovů v bodci, protože se spoléhají na rychlý a přesný útok jedem. Je to v podstatě dokonalý inženýrský design přizpůsobený na míru konkrétnímu životnímu stylu.
Zajímavé články:
Možná vás napadne, proč je to důležité. Kovy zajišťují, že se štírovy nástroje neztupí ani nezlomí ani po mnoha útocích na tvrdou schránku hmyzu. Fungují podobně jako kalené ostří kvalitního nože.
Maličkost, která mění vše
Nejde jen o sílu stisku. Vědci zjistili, že kovy pomáhají i štírům s dlouhými a zdánlivě slabšími klepety. Zinek v jejich případě nezvyšuje sílu drcení, ale trvanlivost klepet, aby mohl štír kořist pevně držet, zatímco s ní bojuje, aniž by si poškodil vlastní tkáň.
Mimochodem, štíři v tom nejsou sami. Podobné kovové „výztuže“ najdeme i v čelistech mravenců nebo u včel a vos. Příroda zkrátka využívá metalurgii už miliony let před námi.
Až příště uvidíte štíra (doufejme, že jen v televizi), vzpomeňte si, že se díváte na organický stroj vyztužený kovem. Fascinuje vás, jak se zvířata dokázala adaptovat, nebo vám z takové „biotechnologie“ spíše běhá mráz po zádech?
